Rok 2020 byl pro nás velkým katalyzátorem změn v organizaci práce. Krize covid-19 urychlila trendy a ustálené fungování, především co se pracovního tempa týká, a navždy změnila svět podnikání i zaměstnání. Největší změnou byla v loňském roce standardizace práce na dálku, která v Česku do té doby nebyla příliš rozšířená.
Až do začátku roku 2020 vykonávala práci z domova jen 4 % Čechů, tedy zhruba 206 tisíc pracujících. Česko se tak nacházelo těsně pod průměrem Evropské unie (5 %). Pandemie způsobila to, že alespoň částečně z domova pracovala na jaře až třetina všech zaměstnanců, kdežto na podzim to bylo pouze 18 % lidí.
Krize také donutila společnosti reorganizovat se v rekordním čase a začít využívat digitální nástroje pro usnadnění práce na dálku (Zoom, Teams, Slack a další). Na druhou stranu, zaměstnanci se také museli z ničeho nic přizpůsobit práci z domova, na kterou do té doby většina z nich nebyla zvyklá. Začaly se objevovat problémy s oddělením pracovního života od toho soukromého, ale i bolesti hlavy, demotivace a únava.
V naši studii najdete tyto témata:
- Spokojenost v práci – na jakých kritériích záleží?
- Jaký má práce z domova dopad na zaměstnance?
- Češi a flexibilita pracovní doby
- Kráčíme správným směrem?
- Rovnováha mezi pracovním a osobním životem
Dans cet e-book
Práce na dálku má u Čechů pozitivní vliv na pocit samostatnosti (59 %).
66 % Čechů by se zajímalo o čtyřdenní pracovní týden a 56 % by lákala pracovní doba 5 hodin denně.
Úplná práce z domova má bezmála dvakrát horší dopad než částečná práce z domova například na vztahy s kolegy (38 % a 21 %).